Tak se ozyvam z Nelsonu (i-centra), kam jsem dnes dorazil. V Pictonu se mi po prvni hodine uz nezdaarilo napojit na net, tak jsem nenapsal, jak se vsechno vyvinulo.
Ve Wellingtonu jsem zustal az do pondelka, protoze v patek sice byl preklad hotov, ale nejak jsem si zapomnel vizt fotku na imigracni a pak uz nebylo dost casu na vraceni se. O vikendu jsem se podival do Te Papa, asi nejvyznamnejsiho NZ muzea, se spoustou interaktivnich expozic o historii, puvodu a vsech vecech okolo NZ. Maji ho opravdu moc pekne, a nejen deti se tam mohou vyradit (takze strnule formaldehydizovane expozice z Narodniho muzea tam moc nehledejte). Pak Namorni muzeum a jeho veci okolo imigrace, vody a podobne, vcetne expozice o nejvetsi namorni katastrofe na NZ, tragedie trajektu Wahine (pri nejvetsi bouri do te doby narazil trajekt na skaly v prulivu u mesta a po opusteni lodi zemrelo diky vlnam a bouri 51 lidi, jejichz cluny a pramy se prevratily, nebo potopily, ale vezmeme-li do uvahy, ze na lodi bylo 743 lidi celkem, jeste to dopadlo dobre, taky diky hrdinskemu usili zachranaru a rybaru na mori). Prohledl jsem si taky vystavku stroju dle rysu Leonarda da Vinci, docela zajimava, ale ceka jsem trosku vice.
V pondeli jsem konecne naklusal na imigracni, zase se potkal se znamym, urednice po letmem zkouknuti prohlasila, ze je to asi v poradku a zeptala se, jestli to chci vyridit na pockani. Tak jsem souhlasil a za 1.5h (zpestrene pokecem s 2 Cechy, zadajicimi o nejaky 'pracovnik v zemedelstvi' permit) uz jsem sedel pred 'nekompromisni' schvalovaci urednici. Na tu zrejme udelal mily dojem fakt, ze vzdycky, kdyz po me chtela nejaky dokument, mel jsem ho peclive pripraveny, takze za cvrt hodinky mi po zaplaceni $130 nalepila do pasu Visitors Permit platny do 2.6.2009, takze zrejme nepriletim v breznu, ale pozdeji, nejspis zacatkem dubna, pokud mi do te doby vydrzi penize (ostatne prinejhorsim se zaridim jako ta nemka, se kterou jsem si zahral ve Wellingtonu na ulici 2 partie v 3minutovem sachu, ktera shanela 2400$ na navstevu sve nemocne matky v JAR) :-)
V pondeli vecer jsem odjel do Pictonu trajektem, a dnes tedy do Nelsonu. Chtel jsem udelat okruzni track v Lake Nelson National Park, kvuli cemuz jsem si zakoupil Backcountry Hut Pass na 6mesicu (pouhych $60, zrovna zavedli zlevneny pulrocni pas, takze uspora $30), abych se nemusel tahat se stanem, ale zda se, ze doprava bude problem, zrusili vsechny autobusy, napsane v Lonely Planet, ktere tam mely stavet, takze jeste uvidime, muzu se tam dostat, pokud pujdu z nejblizsiho rozcesti asi 20km pesky, nebo si najmu shuttle bus, tak uvidim.
No, to bude asi pro dnesek vse, uvidime, jak se to v nejblizsich dnech vyvine. Kia Ora!
Ve Wellingtonu jsem zustal az do pondelka, protoze v patek sice byl preklad hotov, ale nejak jsem si zapomnel vizt fotku na imigracni a pak uz nebylo dost casu na vraceni se. O vikendu jsem se podival do Te Papa, asi nejvyznamnejsiho NZ muzea, se spoustou interaktivnich expozic o historii, puvodu a vsech vecech okolo NZ. Maji ho opravdu moc pekne, a nejen deti se tam mohou vyradit (takze strnule formaldehydizovane expozice z Narodniho muzea tam moc nehledejte). Pak Namorni muzeum a jeho veci okolo imigrace, vody a podobne, vcetne expozice o nejvetsi namorni katastrofe na NZ, tragedie trajektu Wahine (pri nejvetsi bouri do te doby narazil trajekt na skaly v prulivu u mesta a po opusteni lodi zemrelo diky vlnam a bouri 51 lidi, jejichz cluny a pramy se prevratily, nebo potopily, ale vezmeme-li do uvahy, ze na lodi bylo 743 lidi celkem, jeste to dopadlo dobre, taky diky hrdinskemu usili zachranaru a rybaru na mori). Prohledl jsem si taky vystavku stroju dle rysu Leonarda da Vinci, docela zajimava, ale ceka jsem trosku vice.
V pondeli jsem konecne naklusal na imigracni, zase se potkal se znamym, urednice po letmem zkouknuti prohlasila, ze je to asi v poradku a zeptala se, jestli to chci vyridit na pockani. Tak jsem souhlasil a za 1.5h (zpestrene pokecem s 2 Cechy, zadajicimi o nejaky 'pracovnik v zemedelstvi' permit) uz jsem sedel pred 'nekompromisni' schvalovaci urednici. Na tu zrejme udelal mily dojem fakt, ze vzdycky, kdyz po me chtela nejaky dokument, mel jsem ho peclive pripraveny, takze za cvrt hodinky mi po zaplaceni $130 nalepila do pasu Visitors Permit platny do 2.6.2009, takze zrejme nepriletim v breznu, ale pozdeji, nejspis zacatkem dubna, pokud mi do te doby vydrzi penize (ostatne prinejhorsim se zaridim jako ta nemka, se kterou jsem si zahral ve Wellingtonu na ulici 2 partie v 3minutovem sachu, ktera shanela 2400$ na navstevu sve nemocne matky v JAR) :-)
V pondeli vecer jsem odjel do Pictonu trajektem, a dnes tedy do Nelsonu. Chtel jsem udelat okruzni track v Lake Nelson National Park, kvuli cemuz jsem si zakoupil Backcountry Hut Pass na 6mesicu (pouhych $60, zrovna zavedli zlevneny pulrocni pas, takze uspora $30), abych se nemusel tahat se stanem, ale zda se, ze doprava bude problem, zrusili vsechny autobusy, napsane v Lonely Planet, ktere tam mely stavet, takze jeste uvidime, muzu se tam dostat, pokud pujdu z nejblizsiho rozcesti asi 20km pesky, nebo si najmu shuttle bus, tak uvidim.
No, to bude asi pro dnesek vse, uvidime, jak se to v nejblizsich dnech vyvine. Kia Ora!