Cape Reinga

Tak vcerejsi day-off ze surfovani jsem vyuzil k navsteve Cape Reinga, nejsevernejsiho bodu Noveho Zelandu, autostopem.
Vyrazil jsem v 10 a cesta tam moc nesla, postupne jsem dostopoval z Ahipary do Kaitai, Awanui, Waiherara, Houhora a Pukenui, ale to uz byla 1 po poledni a prede mnou porad jeste vic nez 70km. Chvili to vypadalo, ze se svezu s Maorskou rodinou, ktera zabirala skoro 3 auta, a pak se ukazalo, ze zabira 3 auta, takze nic. Nastesti za chvili jel okolo van s petici omladiny (vyklubali se z nich hned 4 pravnici(cky) a 1 inzenyrka, ale nastesti s nima byla legrace a jeli prave az na Cape. Cesta s nimi probehla v druznem duchu, takze ta 1,5 hodiny cesty tam docela ubehlo. Jen poslednich 17 km cesty je nejak zrovna pokladano novym povrchem, takze se jede po mensich sutrech, coz neni uplne pohodlne.
Vyhled byl tedy rozhodne neobycejny, byt desetimetrove vlny jsme nevideli. Zapad a vychod slunce tam museji stat za to. Zkusil jsem vyfotit tu povestnou pohutukawu, ale tezko rict, ktera mohla byt ta spravna, takze nevim, jestli jsem ten maorsky vchod do zasveti vyfotil, ci ne;-)
Nazpatek me vzali k rozcesti k pisecnym dunam (takze tech cca 17km), protoze pak jeli do Spirit Bay, ktere bylo na severovychodnim pobrezi. Pak to slo najednou mnohem rychleji, manzele me vzali do nejsevernejsiho motelu a pumpy na Novem Zelande, Waitiki, a odtud me celkem rychle vzal Robert, nejaky maor, pracujici v drevarske firme, a svihal to docela slusne rychle nejmin hodinu az ke Gumdiggers Park, takze jsme ujeli na jeden zatah asi 60km (kolik jel nevim, tachometr mu ukazoval furt 0;-)), a jen jsem vystoupil z jeho auta, zastavilo mi hned dalsi auto, s 2 maory, ze kterych se vyklubali Robertovi kolegove z prace!:-) a ti me hodili az do Kaitaie. Odkud me svezlo prvne nejake vyblejskane nove auto (nejaky majitel firmy rozebirajici auta na soucastky). Takze zase nemuzu rict, ze mi nezastavujou novy a moderni auta :-)
Koukam, ze na fotkach ma na sirokym konci ten muj 18-70 AF-S DX objektiv pekny falloff, budu vic poradne clonit, jeste ze je tak zurive slunicko.
Celkove tedy 5 hodin tam(6 aut), 3 zpet(4 auta) na ujeti cca 250km. Tak by se snad i fakt dalo stopovat, i kdyz s bagazi by me nekteri lide asi nevzali, to bych zabiral hned 2 mista:-)
Jinak dneska jsem vstaval kvuli prilivu uz v 6, ale v 7 Mark dojel a bohuzel zase nejsou vlny, tak snad zitra. Aspon bych si mohl zajit do mesta zase neco maleho koupit a treba si na chvili zajit po netovani na plaz.
Tak si zvesela uzivejte mrazu, ja si zase uzivam vedra (takze nejake zdrimnuti pres den ve stanu nehrozi, protoze bych se tam tim vedrem ve spanku zalknul a vsichni byste jiste ronili krokodyli slzy;-))

Surf's Up! II

Tak uz surfuju treti den. vitr nanestesti porad ne uplne dobry, ale dneska aspon nebyl takovy ficak ve smeru plaze jako vcera, takze se boardy daly nosit bez potizi;-)
Vlny nebyly moc co, ale zas jsem se dneska pri prvni vlne nenalokal vody. Porad mi dela problem ta rychlost pri padlovani, chytnu tak pulku vln. Ale aspon jsem se dneska konecne jakz takz postavil na vic, nez par sekund, ted to jeste vylepsit, bohuzel vlny byly kratky, takze nez clovek stabilizoval klouzajici board a vstal, tak uz byl skoro konec vlny. Taky jsem dneska malem boardem vzal nejakyho maorskyho blbecka, kterej mi suverenne vjel pod klouzajici board, i kdyz me musel videt, ale nastesti jsme se tesne minuli, ale nasral me teda pekne, protoze jak je surf jednou v pohybu, a ja na nem nestojim, tak se moc uhnout neda, natoz zastavit, navic to umel lip, nez ja, tak proc mi tam leze.  Taky jsem si vyhlidl misto na slusne vlny a kdyz prisly, tak samozrejme par metru prede mnou asi 6 deti, takze jsem se nemohl rozjet, abych nekoho nezabil (a padlovat o 15 metru nejakym smerem je hrozna otrava, proto jsem dneska sjel min vln, nez treba vcera, protoze v tom silnym proudu me to porad snaselo na mista, kde moc nebyly, tak jsem bud musel po plazi, nebo sklouznout, coz se mista s blbyma vlnama proste neda).
Zitra chystam vylet na Cape Reinga, tak jse zvedav, jak se tam prostopuju, ale je to jen cca 100km, to by snad jit melo, zvlast kdyz je to turisticka destinace.
A vy tam doma pry mate mrazy, silnicari prekvapeni, ostatne jako kazdy rok -)

Surf's Up!

Takze vas zdravim z Ahipara, presneji receno z mistniho Holliday Parku, alias motorkempu. Maj tu horky sprchy, proud a dokonce i wifi, takze zadne spartanske podminky jako v DOC kempu ;-)
Dneska jsem byl tedy prvne surfovat. Mark se tu zjevil v 10, jak bylo domluveno, ale rikal, ze jsou male vlny, ze prijede ve 2, az bude priliv. Jak rekl, tak ucinil. Plaz je o par set metru vedle, takze jsme tam byli cobydup. Vlnky docela prijatelne, i kdyz zblizka se ukazalo, ze to byl stredne mylny dojem, protoze 30 metru od brehu nabraly najednou jaksi realistictejsi vysku (ono i 1,5 metru velka vlna je jaksi mnohem vetsi v okamziku, kdy uz pred ni jste po prsa ve vode). Po kratke instruktazi na suchu jsme se vydali do vody. Tam nastal urcity prvni zadrhel, protoze tedy padlovani na surfu provadim nejak zcela neefektivne, takze jsem porad zaostaval. Po nacviku sezeni a lezeni prisla prvni vlna, do ktere me Mark postrcil. No, nelze to dele protahovat, po ujeti asi 3 metru jsem zaboril nos boardu do vody a vlna me à tempo zarazila i s boardem ke dnu (jak se dalo i cekat), takze jsem na 10 sekund  zazil velmi neprijemny pocit mleti ve vodnim mlynku, nez me vlna v okamziku zacinajiciho zoufalstvi presla a ja se vynoril. No, kazdy zacatek je tezky, to jsem vedel, nez jsem se do toho pustil ;-)
Hned pri dalsim pokusu jsem dojel krasne az ke brehu a uz je mi jasne, proc to lidi tak nadsene provozuji - i jen vezeni se na surfu na brise ke brehu je uzasne, natoz kdyz na tom stojite a klickujete po vlne...
Pak uz to bylo o cviceni na mensich vlnach, to uz nas ale Mark tak nepostrkoval a museli jsme se hlavne snazit nabrat rychlost sami. Kdyz totiz zurive nepadlujete az do okamziku, kdy jste na vlne, vlna vas jen podklouzne a 'ujedete' jen metr dva. Teprve s dosazenim nejake mezni kriticke rychlosti vas vlna najednou nese a muzete se zacit exhibovat.
Zacali jsme i nacvicovat postoj. Uz na zemi se mi nedarilo dobre pri naskoku dat predni nohu dost ke stredu, a na vlnach se to otocilo - predni nohu tam dam, ale tu zadni se mi nechce zvedat uplne, takze pak trochu z boku pripominam lyzare, co jezdi telemarkem :-) Ale i s timto 'pidgin' stylem uz jsem si trochu zaklouzal, takze doufam, ze to zitra zlepsim. Pokorne priznavam, ze se porad trochu bojim, ten vodni neni moc prijemna vec, byt vim, ze po me Mark kouka, takze kdyby neco, tak nic, ale stejne.
BTW, dneska mi nekdo z lednice zcizil podepsane maslo, coz me pekne nakrklo, pac jsem si ho koupil teprve rano. Uz tak mi v jednu uklizecka kuchyne vylila tam pripraveny vychladajici caj a nadobi, co jsem mel okolo umyla a uklidila, coz me na chvili vydesilo, protoze co bych si pocal bez toho drzaku esusu, nez bych navstivil nejblizsi outdoor, to fakt nevim. Ale soupla to jen do skrinek, co vypadaly zamcene. Jeste ze tu mai i v nedeli otevrino buhvi do kolika hodin, tak mam nove, jeste vic podepsane a uklizene za muj chleba. Snad u snidane nepristihnu nejakeho obrovskeho chlapa, jak si maze moje maslo na muj chleba bez dovoleni, pac bych si pak pred zahajenim zjebavani musel pripravit po ruce nejakou poradnou panvicku na ochranu ;-)