Tak tedy navrat z dalsiho treku, a dost pekneho, nutno rici. Pocasi vicemene destive, ale presto zazitky necekane.
Jinak co se tyce dalsich planu, TRSE permit jsem vzdal, protoze jeho vyrizeni by trvalo 14 - 30 dni a pak uz bych ani nestihl pracovat (bohuzel meimigracni ve Wellingtonu svou rychlosti zmatlo, jednodenni vyrizeni delaji snad jen tam a jeste jen na nektere typy viz), a na IRD mi nechteji uznat moji obcanku (potrebuju 2 doklady, jako A vyhovuje pas, ale jako B by vyhovoval muj ridicak [staci i domaci, kdybych si ho nechal prelozit], ktery tu samozrejme nemam, a nestaci moje obcanka (k vzteku)), tak to taky nebudu potrebovat.
Od zitrka budu delat tyden (mozna dele, uvidime) pro jednoho chlapka z Kinlochu (je to hned vedle Glenorchy, coz je asi hodka cesty z Queenstownu) nejaky zahradniceni za byt a stravu, tak uvidime, jak to pujde, doufam, ze bude cas na nejaky dalsi trek v okoli. A treba pak zbyde cas navstivit kolegu z prace v Motuece, coz bych rad, nez odjedu nazpatek na severni ostrov.
Jak tedy probihal track:
4.3.:Vyrazim z Queenstownu a snazim se stopovat do Glenorchy. Diky jedne nemce se mi to dari, kdyz ji zastavi a me pribali ssebou americti manzele ;-) Z Glenorchy se to uz nezdari, takze slapu 20km k zacatku treku (Muddy Creek) a nez padla tma, i kousek po ni jsem dorazil aspon k 25 miles hut, a sam se hodne divim, ze jsem ve tme prosel bez promoceni bot tim bahnitym polem a jeste se dokazal udrzet cesty az k chate. Chtel jsem puvodne jit po tme, ale na planich bylka cesta blbe videt uz ve dne, natoz v noci, tak jsem rad prespal v tehle chate, ktera se uz neudrzuje, ale ma porad 4 steny, strechu a z 6 mist na spani ma 1 pouzitelne. Konecne jednou sam v chate a byla to hrozne hezka noc, vitr hvizdal chatou, stromu sumely, nebyla mi zima, proste jak za starych casu. ;-)
5.3.:K 'prvni' chate, Rock Shelter hut, to bylo nejak dele, nez jsem cekal, takze mi to trvalo 4 hodiny (25 Miles Creek [ricka] jsem musel prekracovat 3x, protoze hned jak jsem si opet nazul boty po prekroceni ricky v sandalech, zjistil jsem, ze jsem nechal v chate celovku:D ), a cestou jsme potkal uz druheho cloveka, co mi tu rekl, ze mam 'really good english' (prvne mi to rekl Mark na Heaphym, ale to byl ex amik, tak jsem mu to moc neveril), tak snad na tom bude neco pravdy, ale kdyz vim, kolik tam sekam gramatickych a syntaktickych chyb.... Asi vic hodnoti porozumeni a rychlost chrleni anglickych slov ;-) Na chate jsem se prvne setkal s delenou chatou:Kuchyne+kamna a nekolik mist k prespani (bunks) v jedne chate a 2 mistnosti s bunks v druhe 'minichatce'. Spal jsem sam v te s kuchyni (budu pouzivat vyraz 'vetsi' :-)).
6.3.:Cely den zurive prselo, a nedaleka ricka se docela vzdemula. Potkal jsem tu dvojicku izraelcu, Aviho a Chica, kteri se taky nikam nehrnuli v tomhle spatnem pocasi.
7.3.:Uz prselo o dost mene, i tak jsem vyrazil az ve 12, nebylo kam spechat (chata mela byt jen asi 4 hodiny). Cestou nahoru k Reese Saddle jsem potkal konecne Wandu, ktera zahlasila, ze taky jde na tenhle track, akorat ji vzal nekdo autem na druhou stranu, takze zacala z opacne strany. Sehnala misto v Milford tracku (zase jedna zrusena rezervace zrovna kdyz si to v DOC nechala vyjet), ale pry si clovek musi objednat prepravu u DOC, takze se cena vysplha az na $300.
Vyhledy cestou na Dart hut byly opravdu krasne, ale dest mi kazil fotky, prselo mi na objektiv. V sedle to impregnace mych bot prvne za celou dobu uplne vzdala a dal jsem jen cim dal tim vic cvachtal.
Ale ackoliv prselo, v botach jezero Michigan, stejne jsem se po prekonani sedla najednou citil desne happy, vubec nevim proc, uz se mi to dlouho nestalo jen tak. Jestli to bylo tim, ze clovek pod nohama citil koreny zeme, nebo akumulovanym pusobenim krasne prirody, nevim, ale stalo se mi to pak jeste jednou.
V chate bylo docela dost lidi (tj asi celych 10 ;-)), zase to byla dvojchata, akorat ze v te vetsi byly hned 2 spaci mistnosti. A byly tam sachy, tak jsem si zase jednou zahral, francouz, co sel nahoru o den driv, nehral spatne, ale nehraje zavodne :)
8.3.:Dnes jsem si dal jeden z hlavnich cilu tracku, totiz jednodenni vylet ke Cascade Saddle, kudy se lze jednak dostat k Aspiring hut a jednak je to hrozne hezky vyhled siroko daleko. Nanestesti je to taky nebezpecne misto, kde za spatneho pocasi zahynulo uz vic lidi, naposled v unoru se nejaka asiatka, zkusena tramperka, utopila v rozvodnene ricce (i ted byly hladiny trochu nahore, ale jen bezne, jinak bych to nesel), takze si jeden musi dat pozor. Predpoved byla destiva, ale jen lehce - stredne, tak jsem se vydal, protoze dalsi den melo byt nedestivo, ale zase mrazivo, takze nahore by v noci pripadl snih a vubec.
Skoro celou cestu az pod sedlo prselo (boty prosakly uz za hodinu), ale jak jsem byl skoro uz v nem, najednou se mraky roztrhly, slunicko zacalo svitit a snad na hodinu se udelalo uplne krasne, bylo videt do daleka, tak jsem fotil jak o zivot, a rychle se vydal na cestu dolu, nez bude zas hnusne. A na zpatecni ceste, kdyz jsem si udelal prvni vetsi zastavku (jinak jsem porad pochodoval), tak si tak koukam na vodopad a zase okamzik stesti, bylo to krasny, jen tak tam sedet, nechat na sebe krapat a divat se po krajine... Opravdu zvlastni, zazit neco takoveho 2x za 2 dny...
Celkove jsem to tam a zpet stihl za cca 6 hodin, par byl 8, ale francouz, co se tam taky vydal, jen o hodinu driv, to stihnul jeste rychleji a jeste sel do dalsi chaty ten samy den, ale kdyz jsem ho potkal pod sedlem, v tech jeho promoklych kratasech a promokle bunde bych asi taky behal po horach jak kamzik, jen abych se zahral :-)
Do chaty pak pribyli hned 2 slovaci (Tomas a Milo), tak jsem si zase jednou pokecal v materstine a s Chicem a Avim jsme tam vsichni udelali malou parbu skoro do pulnoci (vicemen bez alkoholu, jen Tomas mel par stamprlat vodky), upekli dokonce nejake palacinky :-D
9.3.:Puvodni plan byl Daleys hut a 10.3. bud konec, nebo zkusit prekrocit reku blizko konce tracku (Chiamans Bluff) a prespat v Rockburn hut na druhem brehu v kopci (tedy jen pokud se tam reka tak nejak prekrocit da, neni to pry snadne a co jsem sel okolo, moc to na to stejne nevypadalo). Protoze mi Chico s Avim nabidli ride do Queenstownu, sel jsem s nima. Na Daleys hut jsme dorazili za cca 4h, cili 2h pod par (teren nebyl obtizny), ovsem tam dostali napad, ze to dojdem dneska, kdyz je to jen 4h cesty (byly cca 3 odpoledne). Jen jsme hodinu odpocivali a pak jsem musel zase slapat, kdyz jsem chtel usetrit na ceste do Queenstownu. Bylo to uz trochu namahavejsi, ale za dalsi 3h jsme byli v cili. Pak uz jen prestavka a pak divoka jizda po tech nezpevnenych cestach v jejich vanu. Dali jsme si v Queenstownu prosluly Fernburger (domaci burger s poradnym kusem masa a spoustou zeleniny za $10) a sli spat na parkoviste. Ja teda na prednich sedadlech a tedy nebylo to uplne ono, moc jsem se v noci nevyspal, ale kdyz uz to nic nestalo, tak co bych si stezoval. Chlap, co ma parkoviste v okoli na starosti, nam prisel vyhrozovat $45 pokutou az v 8 rano, takze jsme se vyspali (jinde by nam bouchali na van uz v 6, to je mi jasny), tak jsme vstali a jeli hledat backpacker. Bungi byl plny, ale v Black Sheep meli volno, tak jsme prespali tam.
No, to by byl zatim konec, pokud dopoledne zpracuju a uploadnu fotky, tak budou, jinak asi ne. Z Kinlochu bude blbe spojeni, vodafone tam signal nema, takze se mozna tak tyden neozvu, ale pokusim se ve volnem dni nejak dostat k netu a zase neco zverejnit. Tak se zatim mejte hezky.
Jinak co se tyce dalsich planu, TRSE permit jsem vzdal, protoze jeho vyrizeni by trvalo 14 - 30 dni a pak uz bych ani nestihl pracovat (bohuzel meimigracni ve Wellingtonu svou rychlosti zmatlo, jednodenni vyrizeni delaji snad jen tam a jeste jen na nektere typy viz), a na IRD mi nechteji uznat moji obcanku (potrebuju 2 doklady, jako A vyhovuje pas, ale jako B by vyhovoval muj ridicak [staci i domaci, kdybych si ho nechal prelozit], ktery tu samozrejme nemam, a nestaci moje obcanka (k vzteku)), tak to taky nebudu potrebovat.
Od zitrka budu delat tyden (mozna dele, uvidime) pro jednoho chlapka z Kinlochu (je to hned vedle Glenorchy, coz je asi hodka cesty z Queenstownu) nejaky zahradniceni za byt a stravu, tak uvidime, jak to pujde, doufam, ze bude cas na nejaky dalsi trek v okoli. A treba pak zbyde cas navstivit kolegu z prace v Motuece, coz bych rad, nez odjedu nazpatek na severni ostrov.
Jak tedy probihal track:
4.3.:Vyrazim z Queenstownu a snazim se stopovat do Glenorchy. Diky jedne nemce se mi to dari, kdyz ji zastavi a me pribali ssebou americti manzele ;-) Z Glenorchy se to uz nezdari, takze slapu 20km k zacatku treku (Muddy Creek) a nez padla tma, i kousek po ni jsem dorazil aspon k 25 miles hut, a sam se hodne divim, ze jsem ve tme prosel bez promoceni bot tim bahnitym polem a jeste se dokazal udrzet cesty az k chate. Chtel jsem puvodne jit po tme, ale na planich bylka cesta blbe videt uz ve dne, natoz v noci, tak jsem rad prespal v tehle chate, ktera se uz neudrzuje, ale ma porad 4 steny, strechu a z 6 mist na spani ma 1 pouzitelne. Konecne jednou sam v chate a byla to hrozne hezka noc, vitr hvizdal chatou, stromu sumely, nebyla mi zima, proste jak za starych casu. ;-)
5.3.:K 'prvni' chate, Rock Shelter hut, to bylo nejak dele, nez jsem cekal, takze mi to trvalo 4 hodiny (25 Miles Creek [ricka] jsem musel prekracovat 3x, protoze hned jak jsem si opet nazul boty po prekroceni ricky v sandalech, zjistil jsem, ze jsem nechal v chate celovku:D ), a cestou jsme potkal uz druheho cloveka, co mi tu rekl, ze mam 'really good english' (prvne mi to rekl Mark na Heaphym, ale to byl ex amik, tak jsem mu to moc neveril), tak snad na tom bude neco pravdy, ale kdyz vim, kolik tam sekam gramatickych a syntaktickych chyb.... Asi vic hodnoti porozumeni a rychlost chrleni anglickych slov ;-) Na chate jsem se prvne setkal s delenou chatou:Kuchyne+kamna a nekolik mist k prespani (bunks) v jedne chate a 2 mistnosti s bunks v druhe 'minichatce'. Spal jsem sam v te s kuchyni (budu pouzivat vyraz 'vetsi' :-)).
6.3.:Cely den zurive prselo, a nedaleka ricka se docela vzdemula. Potkal jsem tu dvojicku izraelcu, Aviho a Chica, kteri se taky nikam nehrnuli v tomhle spatnem pocasi.
7.3.:Uz prselo o dost mene, i tak jsem vyrazil az ve 12, nebylo kam spechat (chata mela byt jen asi 4 hodiny). Cestou nahoru k Reese Saddle jsem potkal konecne Wandu, ktera zahlasila, ze taky jde na tenhle track, akorat ji vzal nekdo autem na druhou stranu, takze zacala z opacne strany. Sehnala misto v Milford tracku (zase jedna zrusena rezervace zrovna kdyz si to v DOC nechala vyjet), ale pry si clovek musi objednat prepravu u DOC, takze se cena vysplha az na $300.
Vyhledy cestou na Dart hut byly opravdu krasne, ale dest mi kazil fotky, prselo mi na objektiv. V sedle to impregnace mych bot prvne za celou dobu uplne vzdala a dal jsem jen cim dal tim vic cvachtal.
Ale ackoliv prselo, v botach jezero Michigan, stejne jsem se po prekonani sedla najednou citil desne happy, vubec nevim proc, uz se mi to dlouho nestalo jen tak. Jestli to bylo tim, ze clovek pod nohama citil koreny zeme, nebo akumulovanym pusobenim krasne prirody, nevim, ale stalo se mi to pak jeste jednou.
V chate bylo docela dost lidi (tj asi celych 10 ;-)), zase to byla dvojchata, akorat ze v te vetsi byly hned 2 spaci mistnosti. A byly tam sachy, tak jsem si zase jednou zahral, francouz, co sel nahoru o den driv, nehral spatne, ale nehraje zavodne :)
8.3.:Dnes jsem si dal jeden z hlavnich cilu tracku, totiz jednodenni vylet ke Cascade Saddle, kudy se lze jednak dostat k Aspiring hut a jednak je to hrozne hezky vyhled siroko daleko. Nanestesti je to taky nebezpecne misto, kde za spatneho pocasi zahynulo uz vic lidi, naposled v unoru se nejaka asiatka, zkusena tramperka, utopila v rozvodnene ricce (i ted byly hladiny trochu nahore, ale jen bezne, jinak bych to nesel), takze si jeden musi dat pozor. Predpoved byla destiva, ale jen lehce - stredne, tak jsem se vydal, protoze dalsi den melo byt nedestivo, ale zase mrazivo, takze nahore by v noci pripadl snih a vubec.
Skoro celou cestu az pod sedlo prselo (boty prosakly uz za hodinu), ale jak jsem byl skoro uz v nem, najednou se mraky roztrhly, slunicko zacalo svitit a snad na hodinu se udelalo uplne krasne, bylo videt do daleka, tak jsem fotil jak o zivot, a rychle se vydal na cestu dolu, nez bude zas hnusne. A na zpatecni ceste, kdyz jsem si udelal prvni vetsi zastavku (jinak jsem porad pochodoval), tak si tak koukam na vodopad a zase okamzik stesti, bylo to krasny, jen tak tam sedet, nechat na sebe krapat a divat se po krajine... Opravdu zvlastni, zazit neco takoveho 2x za 2 dny...
Celkove jsem to tam a zpet stihl za cca 6 hodin, par byl 8, ale francouz, co se tam taky vydal, jen o hodinu driv, to stihnul jeste rychleji a jeste sel do dalsi chaty ten samy den, ale kdyz jsem ho potkal pod sedlem, v tech jeho promoklych kratasech a promokle bunde bych asi taky behal po horach jak kamzik, jen abych se zahral :-)
Do chaty pak pribyli hned 2 slovaci (Tomas a Milo), tak jsem si zase jednou pokecal v materstine a s Chicem a Avim jsme tam vsichni udelali malou parbu skoro do pulnoci (vicemen bez alkoholu, jen Tomas mel par stamprlat vodky), upekli dokonce nejake palacinky :-D
9.3.:Puvodni plan byl Daleys hut a 10.3. bud konec, nebo zkusit prekrocit reku blizko konce tracku (Chiamans Bluff) a prespat v Rockburn hut na druhem brehu v kopci (tedy jen pokud se tam reka tak nejak prekrocit da, neni to pry snadne a co jsem sel okolo, moc to na to stejne nevypadalo). Protoze mi Chico s Avim nabidli ride do Queenstownu, sel jsem s nima. Na Daleys hut jsme dorazili za cca 4h, cili 2h pod par (teren nebyl obtizny), ovsem tam dostali napad, ze to dojdem dneska, kdyz je to jen 4h cesty (byly cca 3 odpoledne). Jen jsme hodinu odpocivali a pak jsem musel zase slapat, kdyz jsem chtel usetrit na ceste do Queenstownu. Bylo to uz trochu namahavejsi, ale za dalsi 3h jsme byli v cili. Pak uz jen prestavka a pak divoka jizda po tech nezpevnenych cestach v jejich vanu. Dali jsme si v Queenstownu prosluly Fernburger (domaci burger s poradnym kusem masa a spoustou zeleniny za $10) a sli spat na parkoviste. Ja teda na prednich sedadlech a tedy nebylo to uplne ono, moc jsem se v noci nevyspal, ale kdyz uz to nic nestalo, tak co bych si stezoval. Chlap, co ma parkoviste v okoli na starosti, nam prisel vyhrozovat $45 pokutou az v 8 rano, takze jsme se vyspali (jinde by nam bouchali na van uz v 6, to je mi jasny), tak jsme vstali a jeli hledat backpacker. Bungi byl plny, ale v Black Sheep meli volno, tak jsme prespali tam.
No, to by byl zatim konec, pokud dopoledne zpracuju a uploadnu fotky, tak budou, jinak asi ne. Z Kinlochu bude blbe spojeni, vodafone tam signal nema, takze se mozna tak tyden neozvu, ale pokusim se ve volnem dni nejak dostat k netu a zase neco zverejnit. Tak se zatim mejte hezky.
Žádné komentáře:
Okomentovat