High Sagres noon

Po malé odmlce další zprávy za zbytek týdne.
V úterý jsme byli znova na pláži Tonel, a šlo mi to jak nikdy předtím. Cvičil jsem standupy v pěně a bylo to super. Odpoledne byly horší vlny, ale dopoledne byly na to ideální. Měl jsem z toho opravdu dobrý pocit.
Pak přišla černá středa. Byli jsme prvně na jiné pláži, dál od Sagres a vlny byly všelijaké. Bylo tam i víc lidí a docela se o ty vlny navzájem rvali a jako by toho nebylo dost, nedokázal jsem žádnou chytit, natož dát standup. Bylo to opravdu strašný, cítil jsem se jak hráči HC Sparta celou minulou sezónu :) Při odjezdu jsmepak ještě sledovali hádku 2 surfařů, kdy jeden druhému poškodil prkno, když mu nedal přednost na vlně ( to mi připadlo, že se tam stalo několikrát) a ať to zaplati etc. Jsem zvědav, jestli nějaké prachy dostal, ale spíš se z toho snažil vykecat, že on za to nemohl bla bla.
A aby se to vylepšilo, tak jsem se celou dobu těšil na to studené pivo v lednici na zlepšení nálady a co myslíte? Lednice vyluxovaná. Měl jsem chuť někoho zabít....
 Tak mě to všechno  nalomilo, že jsem si dal ve čtvrtek volno a zase se trochu prošel po okolí, udělal nějaké fotky a tak.
Ale dneska zase surf, tak napíšu večer, jestli to šlo líp.

Surfer, dude

Po vvčerejším odpočinkovém dni s prohlídkou Sagres, zkouknutí místních pláží,nakoupení pohledů k plnění slíbených závazků, a večere v místním baru dnes došlo i na mě!
Surfoval jsem!!
To jsem si zase dal!! :)
Kecám, docela to šlo, ale musím trénovat. Se správným standupem mám docela problém, špatně po něm postavím nohy, nebo se mi to celkově nechce pořádně povést, tak jsem dneska strávil většinu času v pěně a chytal vlny, abych se mohl co nejčastěji postavit a zlepšovat se. Protože tu budu 2 týdny, času by mělo být dost. Prvně jsem tedy surfoval se softboardem a je to teda sakra snadné chytit vlnu, oproti regulérním surfboardům, ale doufám, že tu techniku standupu rychle zlepším, abych zase měl klasický longboard.
Jinak je tu se mnou povícero dalších lidí - 3 holandští sourozenci Sander, Emily a Yuris, Ewan ze Skotska v mém věku, Nikki a Veronica z Německa ( neodvisle na sobě, a přitom obě z Mnichova:)), ze staffu Bruno, Mercedes, Sara, Matt ( Australan, co tu dělá instruktora) a další, jejichž jména jsem ještě nestačil tak úplně pochytit :)
Počasí je pořád pěkné, není horko, ale slunce pálí,co může, ale zatím úspěšně odolávám spálení.
To asi pro dnešek enough.

Sagres fever

Včerejší cesta byla dosti zajímavá.
Po předčasném prchu z bollywoodu následovala pětihodinová cesta busem SA a šestihodinové čekání na mnichovském letišti, než budu moct nastoupit do letadla Lufthansy. Cesta do Lisabonu trvala ani ne 3 hodiny, a musím přiznat, že mají moc dobré jídlo i víno, produzieren alles im Germany :)
Čekání v Lisabonu už bylo kratší, na druhou stranu bylo zpoždění v odletu. Do Fara vše v pohodě, jen na pásu se mi úspěšně zasekl bágl o jednu přezku, tak jsem se trochu zdržel. Pak měla následovat cca 15minutová cesta do centra města, která ovšem trvala skoro hodinu, protože místní měli zrovna občanskou neposlušnost, a zpomalovali dopravu včetně neustálého troubení, protože museli začít platit za zrovna dokončenou dálnici. Tak mi ujel vlak, který měl pak přípoj na bus do Sagres, ale zase jsem tam narazil na 2 švýcary, co se taky jedou učit surfovat, se kterými jsem si pak vzal taxi z Lagosu do Sagres. Ve vlaku jsme dokonce potkali nějakého němce, co tu každý rok tráví dovolenou a poskytl nám různé rady,co se mohly hodit.
Nu, a jen co jsem dorazil do "kempu", ukázalo se, že Mercedes, jedna z organizátorů, slaví narozeniny, tak se pořádá na její počest párty - opuletní hostina - mušle na víně, pasta, saláty, úžasný žebra na medu a sojóvce... No ne nadarmo jsou Mercedes a Bruno kuchaři.
Následovala zábava v místním baru Dromedario, ale poněkud znaven nedostatkem spánku jsem šel do postele dokonce dříve, než obvykle doma:)

In between

Ha, zase po letech na blogu, a mezitím Syrionx reloaded, nová práce, Syrionx unloaded, nová práce, a teď surf v Portugalsku.
To já jen, abyste měli tu kontinuitu :)))

Good bye New Zealand

Tak je to tu!Dnes vecer (21.4. ;-)), za 3h odleta muj let zpet k minulemu zivotu...
V 23:15 odletam smer Hong Kong, kam dorazim 22.4. v 6:45, odrazim v 8:30 a zjevim se v Londyne v 14:35, odkud odrazim v 19:25 a do Vidne priletim v 22:40.
Pak uz jen dorazi z letiste k Arminovi, kde stravim noc a v 11:35 z Prasterstenu dokoncim busem studentagency cestu, zapocatou pred vic nez 4 mesici... (okolo 16:30 na Florenci)
Dnes prijeli Darrenovi dalsi 2 couchsurferi (Fr/Ge dvojicka), tak uz je tu docela plno. Za posledni 2 dny jsme stihli nakoukat 10 dilu Queer as a Folk a byla to dost dobra zabava, zase jsem si pripomnel, jak jsem ten serial pred nekolika lety videl na Mezipatrech a libil se mi dnes jeste vic.
Je to hrozne, jak ty 4 mesice ubehly. Poznal jsem spoustu novych veci, nektere i o sobe ale vic o spouste jinych veci. Rozhodne se sem jeste vratim a predpokladam, ze ted zacnu cestovat mnohem vic, byt jen po Evrope, jakmile sezenu praci, tedy :-)
BTW, protoze mi pred par dny znicehonic umrela ceska simkarta, piste mi vsichni na ten NZ, nez se mi zdari dostat novou se stejnym cislem.
Takze, TESIM SE NA VAS!

Coming Home

Tak tomu zrejme  uz nic nezabrani :-)
Uz jsem si zaplatil zpatecni listek u Studentagency (jesteze nove zavedli to placeni listku pres net i bez tech jejich vselijakych Otevrenych a Zavrenych jizdenek;-)) , takze 23.4. 11:35 vyrazim z Vidne a okolo 16:30 bych mel byt na Florenci (uvazoval jsem o vlaku, a s mensi pomoci se mi podarilo najit i jejich cenik, ale i zlevnena jizdenka je porad za 29e, coz je skoro dvojnasobek tech 390 Kc, co jsem zaplatil pres net). Domluvil jsem si dalsi couchsurfing ve Vidni, tak snad nebudu spat pod mostem. Jen je mi jasny, ze to Studenti nevedou jak tady, takze pokud se nedostavim vcas, bez milosti moje misto dostane nekdo na miste, zadny starani se o zakazniky, ale co nadelate.
Dneska mam za sebou prvni noc u Darrena (muj 1. opravdovy couchsurf u cizich lidi;-)) a byla to docela legrace. Odpoledne mi tak nejak bleskove ukazal vychodni plaz (kam jsme tehda s Ivou nedosli), pak rezervaci Arataki a zapadni plaz v Piha, ale to jsme jen tak nejak projeli. Pripadl mi trochu nervozni, ale zrejme to mel hlavne z absence kafete, ale i tak ma tendenci mit nejake lehke tiky. Po navratu jsem nakoupil na babovku a vyrobil dalsi kus, protoze jsme sli vecer na veceri k jeho pratelum, na kterou me taktez pozval, coz jsem tedy po opakovanem ujisteni, ze to neni problem atd, prijal. Vyklubala se z  toho fish&chips s velmi dobrym pudinkem a diskusi s 3 architekty o politice, vlade a spouste dalsich veci, dobre jsem se bavil a rekl bych, ze Darren taky, kdyz vezmu jak kulometne obcas mluvil ;-)
Dneska to vypada zatim nijace, peru si pradlo a zadny dalsi program navrhnut nebyl, tak se z toho mozna vyklube celodenni odpocinek u inetu (ma tu wifi), protoze se to zda jeho oblibenym zpusobem traveni volneho casu :-D
Zitra se, doufam, konecne dostanu do Aucklandskeho filmoveho archivu a na neco se podivam a kdybych si pak mohl zahrat v Aucklandskem sachovem klubu, vubec bych se nezlobil, schazeji se v pondeli a konaji tam nejake blicaky.
Toz zatim zustante naladeni :-)

Back in Auckland III

Tak tedy dnes rano pisu z Aucklandu, pac upload v Pictonu selhal ;-).
Za poslední tyden se v tunelu nic noveho nestalo, vsechno je oromy. Rodinka odjela na Velikonoce do Christchurche za znamymi, co mají malou Mary-Lou, kterou Vincent miluje. Ve stredu vecer jsem jim varil:delal jsem halusky a babovku.
Halusky se celkem povedly, i kdyz to chtelo haluskovy cednik, takhle byly dost velke a cancourovite, ale chutove ok. Brynza nebyla, ale maji tu nejaky zatrcene drahy ’goat cheese’ , coz je jakztakz analogie brynzy , ale bez te fermentovane vyrazne chuti, takze tak napul. Moje hlavni deviza, babovka, se navic nepovedla, pac se mi potvora zdrcla. Spletli me tou jejich baking sodou, takze jsem ji tam dal malo (ale pritom obvykle do toho moc prasku nervu a je to v pohode) a babovka nejdriv vykynula, ale pak zase splaskla a byla jakztakz nadychana jen na krajich, ale uprostred to bylo splacle testo, byt chutove nebyla uplne spatna. Ve ctvrtek po poledni odjeli, tak jsem si odpocival a totez jsem delal v patek. V patek jsem jen lezel v posteli, protože předtím jsem se kvuli detem moc nedospal a nevylezel. V sobotu jsem se rozhodl pro pokusny vylet na Abel Tasman, abych videl, jaka je tam cesta (puvodne jsem uvazoval o zaplaceni nejakeho kempu, nebo se nechat odvezt watertaxi nekam ke konci a jit to nazpatek do Marahau). Na Davidove kole jsem dojel do Marahau (cca 8km) a pak se vydal po trase k Anchorage, ktera mela byt tak 4h cesty, coz jsem planoval, ze bude trvat tak 3, takze 6h tam i zpet. Ale clovek mini a panbuh meni, takze po 2 hodinach prudkeho pochodu (kdy jsem usel 3/4 cesty k Anchorage) se mi nejak zacala motat siska a celkove se mi udelalo slabo, takze jsem si na pul hodky odpocinul a sedl, neb bylo jasne, ze bych dik stale castecne nemocnosti nekde na trase padl vysilenim. Pak jsem to otocil a jiz volnejsim tempem se vydal nazpatek.
V sobotu jsem si znbova odpocinul, byl jsem kupodivu po tech 16km na kole a 18km peso opravdu unaveny, jasna znamka toho, ze jsem se malo zotavil, normalne by me to nevysililo. V nedeli jsem puvodne planoval kajak, ale vstal jsem pozde a odpoledne byl zase odliv, tak jsem to odlozil na pondeli po nakupu. Aspon jsem se prosel a udelal nejake fotky okoli. V pondeli dopoledne jsem vyrazil na nakup do Motueky, na kole, je to asi 10km, ale nastesti po rovine (to cesta do Marahau byla pekne nahoru dolu celou dobu, jen posledni 3km byly po rovine). Valela se totiz v kuchyni cukina, co jsme koupili na zpatecni ceste z trampu s Davidem, tak jsem chtel rodince udelat dalsi veceri a babovku vol. 2, kdyz se vrati zpet, protoze bude urcite hladova a vubec. Takze jsem jako recept zvolil Ratatouille, neb v nem cukina byla obsazena, ale potreboval jsem jeste napriklad vejce na babovku a papriky s lilkem do ratatouille. Obe je tady pekne drahe a jeste se plati za kus (papriky pak vyjdou o neco draz, nez u nas, ale lilek tu stoji asi 2x tolik), ale co nadelate. Cestou tam na me zatroubilo nejake auto a zamavala mi z nej blondyna s brylemi jak Pariz, ale byl to okamzik a vubec netusim, o koho mohlo jit:-).
No, kajak se nakonec zase nekonal, a jeste prijeli misto v 8 uz v 7, ale babovka aspon uz byla hotova. Matrose na ratatouille bylo ale az prilis mnoho, takze jsem dusenim stravil asi hodinu a pul (vecerelo se nekdy v 21:45), nastesti se vysledek opravdu povedl. A kdyz jsem rozrizl babovku, tak konecne zasadni uspech, byla krasne nadychana a tak vubec, jaka ma byt. To je oba uz dodelalo, takze jen upadli do postele, zvlaste kdyz chodi okolo 10 vecer obvykle spat tak jako tak.
No a druhy den hura uz v 10 do mesta. Do Nelsonu jsem dostopoval, ale pak to slo nejak blbe, tak jsem jel busem.
V Aucklandu pobudu 2 dny v backpackeru a pak 3 dny dalsi couchsurf u Darrena. Jeste to sakrys musim nejak zaridit s Vidni, zkusim tam taky nekoho zmermomocnit na couchsurf, abych tam nemusel tajtrdlikovat s hostelem, ty jejich bookingy jsou dost podezrely. A zavolat babicce ohledne ceny, porad nevim, kolik me hodlaj natahnout na listek do matky mest :-)
V Pictonu se me ta podezrela vedouci Atlantis backpackeru pokusila natahnout o 3$ (mel jsem platit 17 misto 20), ale kdyz jsem ji to pri odchodu pripomnel, tak delala prekvapenou a vratila mi je, ovsem moc jsem tomu neveril. Uz vickrat s emi stalo, ze po me nekde chteli o dolar ci dva vic, nez jsem cekal, ale nikdy jsem to moc neresil, ale tady uz jo :-D

Jinak je to hrozny, uz za tyden budu zase doma. Kde vsichni mluvi cesky, maj tendenci krast, co neni pribity, a nevyznavaj heslo ‘No worries, man’. Prochazet po mistech, kde budovy stoji uz tisic let a kde neni mnoho opravdove prirody, natoz backcountry huts. Ale zase tu mam rodinu, kamarady, vyborny a levny pivo ve vetsine hospod a svuj domov.
Bude se mi po Zelandu hodne styskat, a hodlam se sem zase vratit. Prilis mnoho Visitor books jeste nezdobi to proslavene heslo ceskych cestovatelu, ktere najdete i na Ayers rock ;-)

BTW, konecne vim, kdy vyjde film, na ktery se nezrizene tesim uz 2 roky - “9” od Shane Ackera. Jeho kratky filmecek me tehdy strasne navnadil atmosferou, animaci i pribehem. Ted vyjde jeho celovecerni animovany film a trailer vypada VELMI dobre. Film bude symbolicky uveden 9.9.’09 a jeho stranky jeho autora jsou Shane Acker Takze pokud mate radi temnou atmosferu, fantaskni a neobycejny pribeh v imaginativnim svete, animaky a filmy vubec, rozhodne byste si ho nemeli nechat ujit!